Motokochání

Už po šesté se Jawa klub Praha vydává na svůj červnový motovíkend. Z této akce se stává tradice, což je jen a jen dobře. Mně osobně se nějak nedaří se jí účastnit, neb jsem byl účasten pouze poprvé, pak jsem už z nejrůznějších příčin absentoval. Díky letošnímu posunu odjezdu na dovolenou na Ostrovy se tak mimořádně naskytla příležitost očíhnout, jak na tom klub v současné době s cestováním je :-).

 Už jsou tomu dva roky, co jsem se poprvé (a taky zatím naposledy) účastnil akce skupiny „Motorkáři nad 60 let“. Když se ale letos v jejich plánovači objevil víkendový srázek v horách Krušných, tak mne to zaujalo. Krušnohorky můžu jakože dost, a když navíc projevila zájem paní dochtor, bylo rozhodnuto – jedeme!

Hned po probuzení naši mrakoplaši sondují, jakže to má být s dnešním počasím. Už včera zachytili, že od západu se žene něco nepěkného, tak teď zpřesňují forecast, bychom se když tak podle vývoje meteorologické situace patřičně zařídili.

Na rozdíl od včerejška se probouzíme do prosluněného jitra. Dámy si vezmou za svůj nákup ranních dobrůtek, my páni si trochu můžeme přichrápnout. Přeci jen malátnost ze včerejšího máčení kůží tu je.

Rosničkáři se trefili, se svítáním mne vypudí zpod peřinek hydrostatický tlak a cestou juknu z okna, no jasně, temno a chmurno, navíc drobně vlhko shora. No, raději to jdu ještě trochu zaspat:-)

Stalo se již v naší motocestovatelské grupě skoro tradicí, využít jedno květnové volno, obsadit svůj prostor v autovlaku na východní Slovensko, a pojezdit v krajích přilehlých. Doposud jsme vždy zamířili do sousední severní země, tedy Polska. Letos, díky zkušenostem dvojice Ranža-Jana(R) s maďarskými termály, jsme zvolili „jižní“ variantu.