Motokochání

Všechno jednou skončí, a konec se nachyluje i téhle „svatební“ cestě. Teď jen jde o to, hezky strávit i den návratu a vrátit se na rodnou hroudu neporušeni.

Sobotní ráno, jasné a jiskřivé, zve ku vyjížďce saským podkrušnohořím. Co dodat :-)

Od naší svatby uplynulo již třicet zim a třicet letních slunovratů. Ženy obecně si na takováto jubilea potrpí, to je mi z krásné i psychiatrické literatury známo, že si ale na to potrpí i paní dochtor, tak to mne poněkud překvapilo....

Po návratu z ostrovů jsem se definitvně přehoupl mezi „dospělé“. Následující report bude o pokusu blíže se seznámit s podobně postiženými vrstevníky