Motokochání

V neděli bez ohledu na datum v kalendáři, jsme vyjeli na mašinách trochu se provětrat a zhlédnout zajímavá místa.

Bylo trochu zataženo, slunce tedy zrovna nepražilo, ale nepršelo a hlavně, proč by člověk trochu toho nepohodlí neabsolvoval, když se dá ještě jezdit..

Ze srazu ve Velvarech jsme vyrazili podívat se na Vransko-hořínský plavební kanál a k sto let starému zdymadlu, kde tech.vybavení plavebních komor bylo časem nahrazeno hydraulikou. Zámek v Mělníku se v dáli tyčil v mlze, ale i přesto působil majestátně. Dál na Kokořínsko k pískovcovým Mšenským Pokličkám, na které jsme se i někteří vyškrábali,  pak bylo teplo víc jak dost. Poté okolo hradu Kokořín a hradu Houska (tam jsme bohužel nešli,ale určitě se tam pro tajemné pověsti kolem hradu ještě vypravím) krásnou podzimní přírodou a pěknými silničkami do Bělé pod Bezdězem a oborou z doby Valdštejnů ke studánce Klokočka . Tam v kapli sv.Stapina, místě bývalých lázní, vyvěrá prý léčivý lesní pramen. Nevím-nepila jsem, tak léčivé účinky nejsou osobně prověřeny. Poté ještě kousek kolem Jizery a pak jsem již s dcerou na tandemu mazala přes Mělník na Kladno a JiB to vzal ještě na nově postavenou rozhlednu „Hradišť „ -  stavěnou nadšenci podle vzoru strážní věže z dob Karla IV.

Doma teplej čaj a za chvíli již byla teplota mých nevyhřívaných končetin v normálu. (Ty elektrický ponožky by nemusely být marné).

Tož JiBe, díky za vedení a já to ještě nebalím, koneckonců, na sněhu jsem ještě nejezdila, gumy na to mám, padák je na cestě a vyzkoušet se má všechnoJ.

Eva