Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pacifik nad hlavou

12. 3. 2008

Z Prahy je nejlépe vyrazit přímo na jih po „staré benešovské“, tedy silnici „603“. Na konci Jesenice z ní odbočíme prudce vpravo, směrníky ukazují direktně na Jílové. Po několika kilometrech se okreska začíná příjemně motat v kopcovité a lesnaté krajině, pozor však na zimní rezidua v podobě závějí posypů a sem tam nějaké té díry. Po výjezdu z lesa a překonání jednoho vršku nás dlouhé klesání přivede na historické náměstí bývalého hornického městečka Jílové. My však pokračujeme dále, rozbitou a hrbatou dlážděnkou (která zřejmě pamatuje ony středověké barabyL) stále klesáme, projedeme předměstím Jílového s názvem Kabáty, podjedeme zmíněnou trať a po pár stech metrech klesání odbočíme vpravo na uzounkou asfaltku vedoucí do osady Žampach. Promotáme se chatami a chalupami až skoro ke břehu Sázavy, mineme „motorkářský“ hotel Troníček (zaměřeno převážně na fandy chopper/cruiser – tedy chromu a kůže nejni nikdá dost, stejně jako leštidla a flanelových hadrůJ), Kolem této továrničky pojedete - hezká ukázka industriální architekturydržíme se stále vpravo po uzounké asfaltce, která začíná zvolna stoupat. Ještě pár chat, jedna malá strojírna u řeky, a po pár metrech jsme v cíli vejletu, v úzkém údolíčku známém pod lokálním názvem Kocour. Nad námi se klene nejvyšší kamenný viadukt na českých lokálkách. Je vysoký 41,5 metrů, tedy je jen o metr nižší než pražský Nuselák. Navíc je postavený do zatáčky, což není v našich krajinách až tak normálním zvykem. Postaven byl za rok na samém konci devatenáctého století (kdovíjak dlouho by ho stavěli dneska…) a do provozu byl uveden v roce 1900. Na jeho stavbě pracovali italští dělníci a projektanti, kteří měli s podobnými Žampašský viadukt od Sázavymosty bohaté zkušenosti z Alp. Po více než stu let provozu na něm není znatelné žádné poškození ani opotřebení, halt je vidět, že tenkráte se stavělo (i vyrábělo) důkladněji než dnes, viz třeba po třiceti letech skoro spadnuvší vysočanskou estakádu nebo mosty mladoboleslavské pseudodálnice….

V zimním období je přeci jen lépe vidětMotorku můžete odstavit někde šikovně na kraji, provoz je tu nulový a nebudete překážet. Prohlídka bude nejspíše „zespoda“, i když okolní svahy se dají při nemalé míře šikovnosti, mrštnosti a fyzičky zdolat a po mostě se projít. Dalším možným přístupem je dvacetiminutová procházka po kolejích z jílovského nádraží, okořeněná průchodem kratšího tunelu. Tahle možnost je samozřejmě pouze pro pěší, a navíc, asi bude i tak trochu proti předpisům ČDJ. Každopádně, při případné realizaci doporučuji studium grafikonu zdejší trati a zvýšenou ostražitostJ, vlaky nečekají a nebrzdí. Kdyby Vás železný oř načapal na mostě neb v díře, pak znalci a drážní předpisy radí ulehnout podél stěny tunelu či zábradlí Kdo se vydá svahem vzhůru?mostu, vždy však hlavou proti vlaku (ne proto, aby jste to měli rychle za sebou, ale prý aby volné šosy oděvu nebyly zachyceny a Vy následně usmýkáni).

Do Jílového je možné se vrátit obloukem, to když budete pokračovat dále prudkým stoupáním v závěru údolíčka do místní části Honí Studené a odtud po nájezdu na hlavní silnici spojující Davli s Jílovým přijet přímo historickou městskou bránou na jílovské náměstí.

Zde můžete občerstvit tělo i ducha, to první v několika místních osvěžovnách, to druhé v místním městském muzeu. Jeho expozice se dominantně věnuje specifiku okolí, kterým byla dosti intenzívní a výnosná těžba zlata. Ta Pro změnu v létě s motorkamatrvala od středověku až do padesátých let dvacátého století. No a pro zájemce o adventurnější zážitek je připravena exkurze ve zpřístupněných středověkých těžebných štolách. A kdo nemá ještě dost, může popojet kousek severozápadně a vylézt na zbrusu novou rozhledničku na vrchu Pepři. Zajet se dá po polňačce až k patě rozhledny.

Případný výletík bych mohl doporučit jako kolečko kolem Slapské přehrady. Z Jílového sjet k mostu přes Sázavu v Kamenném Přívoze, hned za ním odbočit vpravo a vcelku kvalitní, ale zatáčkovitou okreskou pozvolna vystoupat do obce Krňany. Zde pak zahnout vpravo směrem na Štěchovice, vzdálené cca devět kilometrů. V této obci (značně pochroumané povodněmi Léta Páně dvoutisícího druhého – ještě dnes jsou leckde patrny „vodorysky“) přejet Vltavu a dát se Rozhledna Pepř nad Jílovýmvlevo, směrem na Slapy. V dlouhém stoupání je možné otestovat jak mašina „táhne“, pozor však na dosti častou vlhkost držící se zde ve skrytu hustého lesa dost dlouho. Nahoře za pumpou odbočit vlevo a dlouhým klesáním sjet až na korunu slapské přehrady. Zde to stojí taky za zastavení a prohlídku. Další cesta vede stoupáním protějším svahem, kde se po několika kilometrech za Novou Rabyní otevře pěkný výhled vpravo na slapské jezero, mašinu lze odstavit na protějším plácku. Zbytek okruhu vede skoro opuštěnou pahorkatinou Sedlčanska přes Vysoký Újezd zpátky do Krňan.

Pumpy na trase jsou v Jílovém, Štěchovicích a Slapech.

                                                                                                                                               J

http://www.pacifikem.cz/?inc=mosty

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář