Motokochání

Linie malých pevnůstek, v kritických místech podporované těžšími objekty, horečně vznikaly převážně podél severní hranice tehdejší republiky s Německem. To s námi sousedilo až k Ostravě, a protože se hlavní nápor čekal odtud, tak zákonitě k severní hranici směřovaly mohutné investice a značné úsilí. Dnes, kdy nemají pevnosti a bunkry pro obranu žádnou cenu, jsou skupinami nadšenců leckde opatrovány a někdy uváděny do více či méně původního stavu. A jelikož jsou zpřístupněny povětšině od konce jara do začátku podzimu, je skoro nejvyšší čas se za nimi vydat, než souběžná motosezóna skončí.

Oblast Divoké Orlice a Lichkova byla jedním z kritických míst obrany, proto ji měly bránit dvě mohutné tvrze (Adam a Bouda), které doplňoval řetěz těžkých srubů a menších pevnůstek. Dva ze srubů z nich jsou v současné době v péči sdružení FORTEG, a převážně o víkendech otevřené pro návštěvníky.

Příjezd je pro motorkáře bezproblémový. Máme na výběr dokonce čtyři možnosti, shodou okolností podle světových stran. Od západu je možno dojet z Hradce Králové do Žamberka po „11“, na výjezdu z něj odbočit vlevo směr Pastviny (silnice „312“), a přes známou přehradní nádrž dorazit do Mladkova. Odtud je to skok, směrem na Lichkov a Králíky se vystoupá na svah nad obcí a jsme na místě. V nejvyšším bodě uhýbá vpravo polňačka ústící na louku mezi dva objekty opevnění. Z východu od Králík projedeme Lichkov, a dojedeme k odbočce z opačné strany.

Jižní přístup od Lanškrouna či České Třebové začne v Jablonném nad Orlicí, odkud „311“ míří přímo na sever údolím podél aktuálně elektrifikované železnice do Mladkova. Od severu, z pohraničních Orlických hor, vede do Mladkova silnice stejného čísla, v současné době je po čerstvé rekonstrukci, a tak se stala motorkářovým snem. Hladce se totiž sveze, skoro jako v Rakousku či Německu. No, a z Mladkova to už znáte.

Motorku je možno odstavit kam libo, louka kolem dokola je všude stejná, pozor jen na případné zaboření bočáku do měkké půdy. A pak vzhůru do podzemí, pod beton, kde se Vás ujme někdo z posádky a podá patřičný výklad toho všeho, co se nabízí k prohlédnutí. Od nedávna je kromě původně zpřístupněného K-S 32 připraven k návštěvě i nedaleký K-S 31, takže aktuální nabídka se neustále rozšiřuje, zcela podle úsilí renovátorů. Rozhodně se zde dá strávit poučná hodinka či dvě. A přesné termíny otevření lze operativně zjistit na http://www.forteg.cz/.

Ke svezení se toho nabízí více než dost. Kromě zmíněné příhraniční „magistrály“ vedoucí při polské hranici, je tu její polská „zrcadlová“ kolegyně, též postupně rekonstruovaná za evropské chechtáky. Případné výletní kolečko vede přes Kunvald, Rokytnici a Bartošovice v Orlických horách. A ti, co sem přijedou na cestovním enduru, si mohou vyrazit na polskou stranu pohoří. Ostatním bych to moc nedoporučoval, neboť zapadlé polské (dříve tedy samozřejmě pruské) silničky nepoznaly pohlazení lopatou cestářovou už předlouhý čas, a hrozí minimálně prokousnutí jazyku. Ale, krásně je tam taky.

J