Kamenná krasavice
Karasín. Toto jméno neřekne nikomu nic. Takže jinak – Bystřice pod Pernštejnem. Že už je to trochu lepší? Jasně, Českomoravská vrchovina. Kopečky mezi kotlinou plnou přechytralých cajzlíků a luhy osídlenými bodrými moravskými chasníky zná (předpokládám) každý. Pomyslným středem vrchoviny je Nové Město na Moravě a známý běžkařský region severně od něj. Z města míří na východ známá silnice číslo osmnáct, páteřní osa celé republiky, která jen tak mimochodem stojí celá za projetí. Necelých patnáct kilometrů na ní leží Bystřice nad Pernštejnem. Hned na jejím okraji zahneme vlevo, směrovky ukazují na Dalečín a Jimramov. Ale
nepojedeme po ní dlouho, hned první odbočka vpravo je ta naše. Cíl už je také patrný, na hřbetu vrchů napravo je vidět štíhlý prst rozhledny s bambulkou ochozu na vrcholu. No a aby jistota byla stopro, cedule oznamující nedalekou rozhlednu je také přítomna.
Přístup pro každého
Příjezd k minule popsané rozhledně (pamatujete – Liptaň?) byl poněkud drsnější pro některé kategorie motorek. Dnes se
do Karasína může vydat opravdu na mašině, ba i na triku každý, protože až pod rozhlednu se dostanete po sice úzké, ale normálně sjízdné okresce, která má svůj cíl ve vesničce
Karasín. Tu projedeme až na konec (pořád do kopce), a stroje necháme na zbrusu novém parkovišti u paty rozhledny. Kolem se rozkládá zárodek lyžařského areálu, díky kterému vlastně rozhledna před několika lety vznikla.
Potěcha oka i žaludku
V základně rozhledny je malá občerstvovna, kde si jednak lze zakoupit vstupenky na věž, a druhak si zrenovovat utahanou
tělesnou schránu. Osobně radím nejprve vylézt nahoru, o skoro pětadvacet metrů výše, a plně se věnovat kruhovému rozhledu, který je díky absenci vzrostlého porostu nerušený, a dohlednost je závislá jen na aktuální povětrnostní situaci.
Nejlepší rozhled je den či dva po přechodu studené fronty, kdy je vzduch perfektně pročištěn. A po duševním zážitku, jak dobře známo, je dobré potěšit i tělo. Takže hybaj dolů po
schodech a zpět k pultu. Zde se nabízí celkem obvyklý sortiment. Čím se však odlišují od ostatních obdobných zařízení, jsou vynikající koblihy, a to jak chutí, tak i velikostí. Dá se říci, že máte-li alespoň něco místa v žaludcích, neváhejte a dejte si jich pár ke kafi či čaji. Nebude to marný nákup...
Co v okolí?
Malý okruhový výletík se přímo nabízí. Je jím kroužek kolem přehradní nádrže Vír I, která leží severovýchodně od karasínské rozhledny, a je z ní i viditelná. Vrátíme se zpět do Bystřice, popojedeme kousek na východ přes město, a uhneme po „388“ na Rovečné. Ta nás dovede až do obce J.
Vír, kde zahneme opět vlevo na okresku, která vede přímo pod hráz. Další průjezd po pravém břehu nádrže není možný, takže vezmeme za vděk silničkou, motající se strání nad levým břehem. Ten po chvilce opustíme, a do nedalekého Dalečína už dorazíme silničkou vinoucí se mezi poli a lesy. Cestou zpět ke Karasínu nabídnu trasu přes malou osadu Vitochov. Nejsem moc na sakrální památky, kostelů a
kostelíků je po naší krajině rozhozeno nebývale. Zdejší románský nás ale zaujal svojí neobvyklou vizáží, která by se podle mého hodila někam na sever, do Skandinávie a tak. Ale, nejsem odborník, takže berte můj názor s rezervou
Takže, příjemný vejlet, a co nejlepší počasí!
J
Praktické informace jsou k nalezení na:
http://www.rozhlednyunas.cz/rozhledny/karasin-u-bystrice-nad-pernstejnem/
http://www.zdarskevrchy.cz/view.php?cisloclanku=2003072201
http://extranet.kr-vysocina.cz/turista/index.php?id=328
http://www.castles.cz/turisticke-zajimavosti/kostel-sv-michala-vitochov.html