Jdi na obsah Jdi na menu
 


Napotřetí (Wales 2012) - den třetí

29. 10. 2012

Pondělí, 11. června, 2012

Trasa: Bradfield – Manningtree – Great Waldingfield – Bury St. Edmunds (T) – Thetford – Kings Lynn – Sleaford – Newark – Mansfield – Chesterfield – Peak District National Park – Bakewell – Buxton (T) – Congleton – Sandbach – Crewe – Whitchurch – kemp poblíž Wem

Jednoznačně zářivým bodem tohoto rána je snídaně. Pravá anglická, jak ji miluju, kromě haggisu je na talíři vše, co tam býti má. A je toho dost. Než to spucnem, tak je nám jasné, že oběd (bude-li vůbec) bude prostý a pozdní. Palec nahoru.

t_p20120611_0005.jpgJednoznačně temným bodem tohoto rána je placení. Halt jsme vlezli, kam jsme neměli:-(((. Copak kluci, ti to mají dobré, 35 ₤ je sice trochu nadprůměrné, ale né o moc. Zato já se prohnu jako mokrý prkno, 50 ₤ za single room je bezkonkurenčně nejdražší nocleh, co jsem kdy kde na mašině použil (i když popravdě, výbava a servis tomu odpovídaly). Ale i když uvnitř útrob mě řádí stepní požár vzteku a kolenovrt ve mně sténá a úpí, navenek musím držet fazonu anglického gentlemana a tvářit se, jakou že mám radost a potěšení a dobrý pocit z právě probíhající elektronické transakce. Palec dolů, doprdele....

t_p20120611_0008.jpgPěkně v suchu vskočíme do šprcek, nabalíme motorky, rozloučíme se a vyrazíme. První část dnešní etapy kličkujeme místními silničkami, sice ne moc velký průměr, ale hlavně žádná auta a kluci si mohou zvykat na levostranný provoz. Mně přechod do opačného módu nečiní nijaké potíže, halt asi hovoří zkušenosti a letitá praxe. Ti za mnou to mají lehčí, stačí sledovat stopu:-).

Dnešní etapa je pouhá přesunovka, nečeká nás žádný POI a jeho návštěva.

Je neustále zataženo, fouká nepříjemný boční či protivítr, občas lehce prší, teplota tak kolem dvanácti. Kombinace dost fujtajblózní. Copak já, za auslákem Káčka jsem celkem v pohodě, kluci na svých motorkách to dostávají poněkud více z první ruky.

První zastávku dáme v Bury St. Edmunds u pumpy, tankování a lehký oraz. Z města zamíříme přímo na sever, ke Kings Lynn, kde to lehce zatočíme na západ, bychom přetnuli ostrov až do Walesu.

Počasí s náma i nadále hraje anglickou hru. Nicméně, dnešní den je pouhý přesouvací, takže to ani moc nevadí. Co vadí víc, je několik uzavírek půlky silnice kvůli opravám. Dycky mají sekundární efekt v mnohakilometrových frontách před světly. Naštěstí jsem odkoukal, že zdejší motorkáři zcela běžně tyto fronty předjíždí a ostatní jim to tolerují a umožňují, takže jsme místní zvyk vztáhli i na nás. Akurát s našimi cestovními parníky si člověk musí dát trochu více pozor a zapojit předvídavost. Zdejší silnice, i když hlavní, zrovna moc rezervního místa neposkytují.

Na kraji Newarku stavíme u další pumpy, ale jen na oblečení další vrstvičky a vypití pumpovního kafe či čaje. A mažeme dál.

Šeď a nudu východoanglických rovin na chvilku „zpestří“ průjezd oblastí Sherwood severně od Nottinghamu. Mno, od časů Robina Hooda se to tady dooost změnilo:-(. Z divokého, středověkého, hrůzu a strach budícího lesa tu je několik krotkých hájků a lesíků, inu daň za budování loďstva, které na přelomu středověku a novověku učinilo z ostrovního královstvíčka impérium, nad kterým slunce nezapadalo.

Za Chesterfieldem se krajina začíná sympaticky vlnit, jízda konečně přestává být nudou a začne být potěšením. Náladu také vylepší skutečnost, že jsme zřejmě podjeli frontu, a i když je stále zataženo, vítr se ztišil a je sucho. A hned se jede líp.

Přivítá nás řídce osídlený a poměrně hornatý národní park Peak District

http://www.peakdistrict.gov.uk/ http://www.visitpeakdistrict.com/

http://cs.wikipedia.org/wiki/Peak_District http://en.wikipedia.org/wiki/Peak_District

zvláště úsek cesty z Bakewellu do Buxtonu klikatícím se údolím řeky Wye je po skoro celém rovinatém dni balzámem na duši.

V Buxtonu dáme druhé tankování a hlavně poradu, co a jak se zbytkem dne. Je jasné, že až do severního Walesu se nedostaneme ani náhodou. Tedy, dostali bychom se, ale až pozdě večír, no a ještě máme před sebou hledání základny. Prostě, nestíhačka.

t_p20120611_0033.jpgZ města začne cesta docela slušně, až neanglicky, stoupat na náhorní plošinu. Zde poprvé dneska zastavíme na čumendu a focení. Krajina se radikálně změnila – místo polí a luk, farem zahalených v živé ploty a stinná stromořadí a dalších atributů kulturní východoanglické roviny jsme se ocitli v jiném světě. Holé kopce, kameny střídají trsy drsné horské trávy, pouze sem tam osamělá farma obklopená bílými tečkami všudypřítomných ovcí. Prostě, pro našince něco jako alpská či severská krajina nebo ukrajinská polonina, jenže tady je to tak tři stovky metrů nad mořem... A tak poprvé naše squadra tasí své fotonádobíčko a věnuje se společnému koníčku:-).

t_p20120611_0034.jpgPeak District tu ale není nafurt. Pár desítek kilometrů, sešup do nížiny a jsme zase v kultivované Anglii:-). Čas se nachyluje, porada na kraji silnice a rezultát je jasný – nejbližší kemp bude ten náš. Podle Honzovy Máni má být nějaký jižně od Whitchurche, přenesu si jeho polohu do mé GPSky a jedeme.

Naštěstí už je pokročilý podvečer, odpolední špička je pryč, je sucho a pomalu se projasňuje, tedy se jede fajn. Míříme táhlým obloukem na jih, směrem ke mně dobře známému Telfordu a Shrewsbury. Sice trochu ze směru, ale tam, kam bychom chtěli, jsou kempy podle Mánina nejhlubšího přesvědčení daleko.

Máňa dala dobrá data, a já jsem taky dobrej navigátor – kemp je přesně tam, kde má být:-). Bohužel všude je zarýglováno, nikde nikdo, žádná instrukce pro pozdní příchozí. Faudy pronikne hlouběji do nitra zařízení a voilà – v místní hospě je otevříno a posádka prý přivolá službu majícího guarda, kterýžto nás ubytuje.

Za pár minut přijede ošumělý Land-Rover, z něj se vysoukavší nakrátko střižený svalovec středních let (tipnul bych si na vysloužilého sergeanta některé ze složek královniných ozbrojených sil) se nás ujme a bez velkých cavyků nám přidělí plac vedle dvou chatek. Na dotaz, co ty chatky stojí, sdělí Faudymu, že 40 librouchů za osobu a noc. Přitom v nich není nic než rovná podlaha a sedačky. (Ráno po detailnějším průzkumu zjišťuju že jo, 40, ale za celou chatku...).

t_p20120611_0051.jpgTakže je domluveno zaplacení zejtra dopoledne po deváté až se dostaví obsluha recepce, a můžeme si letos poprvé zapíchat (kolíkama do země.....)

V chladivém a příjemném podvečeru naše stany brzy stojí, Faudy rozběsní svého benzíňáka a tak je k večeři i něco teplého. Bohužel, zatímco tohle všechno činíme, zavřela se nám (tedy hlavně mně) brána do RáJe místní osvěžovny. No nic, po večeři dáme ještě procházku kolem celého areálu (protáhnout kostry po celodenním sezení na mašinách je fajn) a se soumrakem zalézáme pod plátýnka.

 

 

Náhledy fotografií ze složky Wales 2012 - den 3

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář