Motokochání

Cíle výletů na mašině mohou být všelijaké. Vděčnými bývají rozhledny (přiznám se, moje favorizované „body zájmu“), ovšem pro nás mají tyhle krasavice povětšinou dosti značnou nevýhodu – nedá se až k nim dojet. A ne každý má tvrdou náturu hrnout se pěšky do kopce v plném motorkářském brnění. K té dnešní se však dá pohodlně dospět jednou i vícero stopami.

Jak může bejt kopec bez vrcholu? Inu, jasně, nemůže, pakliže mu od něj člověk nepomohl vlastnoručně. Co ho k tomu vedlo, dozvíte se o trochu níže.

Pod širým nebem vznikají a existují všelijaká muzea a skanzeny. Ale nebojte se, nebudu protentokráte prudit s historickými reáliemi. Naopak, chtěl bych upozornit na jeden atypický skanzen, kde jsou k vidění nejen „krásné staré stroje“, ale i něco navíc. Dalším plusovým hlediskem pro návštěvu je i rozmanitá krajina Českého krasu a v ní malebné klikatící se silničky pro ty, kteří rádi hodně zatáček najednou a za sebou.

Naše zemička si nemůže rozhodně stěžovat na nedostatek přírodních i člověkem zhotovených krás a památek. Že ale její obyvatelé dovedou také opačně a značně brutálně pustit té samé krajině takříkajíc žilou, o tom by mohli především své příběhy vyprávět obyvatelé Podkrušnohoří.

Dnes zavítáme poněkud dál od matičky stověžaté, až do podhůří známého horského masívu na severu Moravy, Jeseníků. Velké Losiny jsou mezi „obecným lidem“ poměrně známé, dnešní cíl ovšem leckdo mine bez povšimnutí. A to je škoda…

Teplota okolního prostředí je jedna z veličin, která nás, harcovníky na jednostopých pohybovadlech, eminentně zajímá. A jak už tak bývá, jednou je jí moc, podruhý málo… člověk je furt nespokojenej J. Takže, pojeďme se podívat do míst, kde po celý rok vládne stálá, i když, pravda, poněkud nižší, teplota.